pondělí 11. září 2017

Asi poslední příspěvek na Modré lišce

Tak jako se to stalo mnohokrát předtím, i tenhle blog jsem opustila (i když to už všichni věděli, jelikož to je víc než rok, co jsem sem něco přidala). Jen bych chtěla tak nějak "surově" osvětlit, co se stalo, aby se ta etapa, kterou jsem na tomhle blogu zažila, uzavřela.

Poslední článek, který jsem sem napsala byl ze dne, kdy jsem se odstěhovala od svého přítele. Po hrozné hádce jsem zbaběle utekla a bydlela jsem u kamarádů. Sice jsme se k sobě (navzdory očekáváním všech) na chvíli vrátili, nicméně nám to o moc déle nevydrželo. Rozešli jsme se po šesti letech. Tedy, abych to uvedla na pravou míru a odhalila i tu nehezkou stránku sebe, rozešla jsem se s ním já. Můj výlet do Japonska mi opravdu ukázal, kam chci směřovat. Ten směr nebyl stejný s tím, kam směřoval můj bývalý přítel a usoudila jsem, že už nemá smysl v takovém vztahu zůstávat. Teď, víc než rok poté, co jsme se rozešli, tu sedím u těch stejných kamarádů na té stejné posteli, na které jsem spala během naší odluky, ale místo vztahu je za tím spíš to, že nemůžu najít bydlení.

Léto jsem zase strávila v Japonsku. Se svým novým přítelem, o kterém tu ale psát nechci. Zjistila jsem, že čím víc člověk ventiluje svůj osobní život na internetu, tím větší pravděpodobnost je, že se ten život pokazí. Ukazovala jsem tu jen ty hezčí stránky, snažila jsem se vykreslit něco, co nebylo, snad abych tím ošálila i sama sebe. Krom toho, dívat se na ty momenty, kdy jsem byla šťatsná, tak trochu jitří moje rány, i když už se skoro zahojily a bolet by neměly. Nicméně jsem teď šťastná, pokud by to někoho, kdo kdy můj blog četl a nějak mi fandil, zajímalo. Směju se víc. Už neberu antidepresiva. Jsem ve třeťáku na vysoké. Pracuji ve veganském bistru. Moje kráské vlasy mi dorůstají a věčně bojuji se svojí váhou. Cosplay už nedělám a zřejmě ani dělat nebudu (a je to obrovská úleva). Netuším, co mě v budoucnu čeká a bojím se toho, stejně jako předtím, ale vím, že to nějak překousnu, ať to bude jakkoliv těžký.

středa 24. února 2016

.


Nikdy už tu nebudu doma.
Tohle už asi nikdy neuvidím.
A to bolí víc, než jsem si dokázala představit.

pondělí 28. prosince 2015

Co bych chtěla stihnout v roce 2016/ What I would like to achieve in 2016

Jelikož má loňská předsevzetí měla veliký úspěch a většinu z nich jsem splnila, chtěla bych si letos dát další předsevzetí, klidně i maličká. Pořád musím mít nějaký cíl za kterým jít. A že letos bude hodně věcí, hodně zážitků, které mě čekají.

Since last year´s resolutions were such a big success. I fullfilled most of them. I would like to make some more this year. Even the small ones. I need some goal to reach. And this year there are going to be many things and experiences I have to manage!




1.) Nebát se zapojovat do debat o nepříjemných tématech. Nebrblat si svoje názory pod vousy a říct je všem nahlas, i když to bude znamenat nadávky a nepříjemnosti.
Not to be scared to participate in unpleasant discussions. Don´t keep my oppinions for myself and tell them aloud even thought it would mean troubles.

2.) Nechat si udělat tetování.
To get a tattoo.

3.) Už opravdu zhubnout a žít zdravěji!
I have to lose some weight and live a healthlier life!

4.) Udělat vlastní domácí pečený čaj.
To make my own home made "baked tea".

5.) Změnit image. Alespoň trošku.
To change my image. At least a little.

6.) Naučit se letos alespoň 600 znaků kanji.
To learn at least 600 kanji signs.

7.) Splnit všechny předměty ve škole.
To pass all exams at school.

8.)Neupadat tak snadno do depresí. A když do nich náhodou upadnu, tak jimi neubližovat ostatním.
Not to get depressed so easily. And when I get depressed I want to not to hurt anyone.

9.) Spát v Japonsku pod širákem. (Nebo spíš kdekoliv)
To sleep under the stars in Japan (or anywhere else).
 
10.) A vlastně v tom Japonsku přežít, neztratit se, užít si to tam a přijít na to, kam v životě směřuju.
Well, survive in Japan would be great! Not to get lost, enjoy it and find out where I am heading in my life.

11.) Opravdu pomoci alespoň jednomu člověku.
To truly help someone.

12.) Najít pochopení a toleranci i pro "hloupé" a "nenávistné" názory. Pokud chci, aby někdo našel pochopení pro mě, musím já najít pochopení pro něj.
To be understanding of "stupid" od "hateful" oppinins. If I want the others to understand me, I have to understand them as well.

13.) Konečně začít pracovat na knize nebo komixu (nejlépe to obojí spojit).
Finally begin to work at my book or comic (or at fusion of those two).

14.) Udělat alespoň jeden cosplay.
To make at least one cosplay.

15.) Udělat nějakou fakt bombovou fotku!
To take a breathtaking photo!

16.) Poslat víc pohledů, dopisů a balíčků
To send more postcards, letters and packages.

17.) Smát se víc a rozesmívat ostatní.
To laug more and to make others laugh.

18.) Udělat Petra šťastným.
To make Petr happy.

19.) Udělat Ferdu šťastným
To make Ferda happy.

20.) Žít šťastně.
To live happily.







pátek 25. prosince 2015

Nikdy nezveřejněné fotky / Never published photos

Snažím se víc fotit, ale bohužel nenacházím inspiraci. A když jí náhodou najdu, nejsem schopna jí převést do reality nebo se tomu ani nepřibližuje a já pak sedím nad takovým fotografickým nedochůdčetem a nevím co s ním. A tak fotím jen tak, co se namane. Lidé mi většinou pózovat nechtějí, tak fotím krajinky a zvířata (nebo zvířata v krajince). Nebo občas udělám pár fotek z výletů, což bych měla dělat častěji - když tu teď zpětně projíždím fotky vzpomínám si i na malé detaily, které se k tomu momentu vážou. Jsem šťastná, že jsem to všechno mohla prožít.
Takže sem dávám všemožnou směs fotek z léta a podzimu, které jsem sem chtěla dát a pak jsem je sem nedala (jako většinu věcí, co jsem rozpracovala). Ale dělají mi radost.

I am trying to take more photos but I have no inspiration. And when I got some inspiration I am not able to turn it into a real photo or it doesn´t fit the image I have in my head. And so I just sit there with half-done photo and I don´t know what to do. So I take photos of whatever I want to. People don´t want to pose for me so I just take photos of the nature or the animals (or the animals in the nature). Or sometimes I take some photos during the trips for which I am gratelful now, I should do it more. Now, when I look at those photos I remember every little detail that is bounded with the moment. I am happy that I could live those moments.
So I am posting here some various photos from summer and autumn which were supposed to be posted here but then I forgot about it. But they make me happy anyway.

Tady bydlí Pánbůh/ Here lives the Lord

(Kruh)

středa 18. listopadu 2015

A jsme tři / And now there are three of us

Kdo by byl kdy řekl, že něco (spíš někdo) tak maličký může změnit svět tak moc. I když jen maličký mikrokosmos dvou lidí. Je tak drouboučký, že se vejde do dlaně, ale i tak už je to obr - když jsme si ho přinesli, byl jenom taková roztřesená kulička, která by se vešla snad i do krabičky od sirek. Hrozně rád se láduje dobrůtkami, hromadí si je (stejně jako každý právný křeček) a pro kousek salátu by snad skočil i salto vazd. A pro jeho roztomilá korálková očka, kulatá ouška a mrňavé pacičky bychom zase skočili salto vzad my. Každý den prozkoumá o kousek světa víc, prožije nové dobrodružství - i když nám můžou připadat fádní a obyčejná. Ale i malé věci jsou neobyčejné, stejně jako on. Náš měkkoučký oživlý muffin - Ferda :)

Who would ever say that something (well...more like someone) so tiny could change the world so much. Even though it is only a small universe of two people. He is so tiny that he can fit in your palm, but he is already a giant - when we brought him home, he was just a fluffy ball that could fit in a box of matches. He loves to stuff himself with goodies, he gathers them (as every other hamster) and for a piece of salad he would do a perfect backflip. On the other hand we would do a backflip for his black-beaded eyes, round ears and cute paws. Every day he discovers another part of the world. Every day he experiences a new adventure - it might look ordinary to us. But even the small things are extraordinary, just like him. Our living soft muffin - Ferda :)

sobota 15. srpna 2015

Polibek a Dotek / Kiss and Touch


Jako malé skřivánčí zobnutí na krku,
když proplížíš se chodbou,
když mě sevřeš v objetí,
tak širokém, že se do něj vejde všechna láska světa,
a přeci tak malém,
že se do něj vejdu jen já.


Like a small peck of a skylark on my neck,
when you sneak through the hallway,
when you embrace me,
and your hug is that wide,
it could include all the love in the world,
yet so small,
it could only include me.


Zmatený dotek horkých rtů,
kterým hledáš cestu ze zlých snů,
ztracený v tmavě modré dálce,
kam můj šepot nedolehne.
A přec jsi tak blízko,
 že cítím mořský vzduch světů,
odkud jsi právě unikl.


Confused touch of the warm lips,
through which you seek your way from nightmares,
lost in dark blue distance,
where my whicpers couldn´t reach your ears.
And still you are so close,
I can feel the ocean breeze of the worlds,
you just escaped from.

Vroucné políbení do vlasů,
kdy do mě tím jedním malým dotekem,
hřejivým vydechnutím ,
vléváš život, myšlenku,
jako jej kdysi někdo vtiskl Pandoře.
V tom drobném okamžiku,
v tom křehkém gestu,
jako bys namaloval obraz od Gustava Klimta,
jen bez zlata,
místo barev tlukot srdce
a chvějící se víčka,
zpod kterých se dere ven to,
co chtěla bych zpodobnit
na tisíce pláten
a ta ti vložit do náprsní kapsy oblíbené košile,
abys nezapomněl.
Abys věděl.
Fervid kiss in my hair,
when with that one, small touch,
warming breath out,
you pour a life, thought, inside of me,
like sameone once did it with Pandora.
In this tiny moment,
in this fragile gesture,
it feels like you would have painted a painting by Gustav Klimt,
without gold,
instead of colours using a heartbeat and a tremble of an eyelids,
from beneath which escapes the picture
I would like to depict,
depict on thousands of canvases
and put those in the chest pocket of your favourite shirt,
so that you would not forget.
So that you would know.


sobota 6. června 2015

20 věcí, co mi v poslední době udělalo radost / 20 things that made me happy recently

Už se tu dlouho nic neobjevilo a jelikož je venku krásně a já cítím, jak se do mě vlévá "léto", tak se s vámi chci podělit o trochu optimismu, kterým teď překvapivě (vzhledem ke zkouškovému) srším. Hlavně se na tenhle článek zase podívám, až mi bude na nic a uvědomím si, že je tu spousta malých věcí, které mi dělaly (a dělají) radost. Mimo to jsem se rozhodla své články psát dvojjazyčně - dozvěděla jsem se totiž, že na můj blog občas zavítá i můj penfriend Shingo a jelikož stojí google translator za starou bačkoru, tak si na takový "překladač" zahraju sama. Už jsem anglicky nepsala celkem dlouho (myslím takhle veřejně), takže mi promiňte moje hrubky a případné nepřesnosti...

It has been a long time since I posted something at this blog. Since it is really nice outside and I feel like there is a "summer"  flowing through my veins, I would like to share a little piece of my optimism that I (in spite of having "pre-exam time") have. But most importantely, when I feel under the weather again, I will look at this article of mine and I will realize that there is a lot of small things that made (and stil make) me happy. And by the way I decided to write my "blog posts" in english as well - I found out that my penfriend Shingo sometimes visits my blog! And because google translator sucks, I will become "translator" myself! It has been a while since I last wrote in english  (I mean in "public"), so I am sorry for all the mistakes...

1.) Slyšela jsem mamku smát se do telefonu.

     I heard my mum laugh in the phone.

2.) Venku to krásně voní. Ráno zemitě, v poledne ako rozpálené chodníky a večer obilím a teplým vánkem.

It smells so nice outsie. In the morning it smells like clay, in the noon it smells like hot pavements and in the evening it smells like grain and warm breeze.

3.) Petrovi konečně přijde figurka Mikasy! Čekal na ní rok, zabrali mu jí na celnici a i když jsem z toho ze začátku moc radost neměla, nakonec jsem ráda, že se jí konečně dočká.

Petr will finally get his Mikasa figure! He has been waiting for her for a whole year, it got stuck at custom house and even though I wasn´t happy about it in the beggining, now I am happy that his waiting will end soon.


4.) Koupila jsem si semínka a zasadila je. Zatím se jim vede krásně!

I bought some seeds and planted them.So far they are doing well!



5.) A mým ostatním kytičkám se taky daří skvěle. Všechny mi znovu rozkvetly. Tedy krom rukoly, ta je jenom den ode dne větší.(I když mi už jednou málem umřela - nechala jsem jí bez vody celý víkend)

And my other flowers are doing well too. They bloomed once again. Except the rocket, it is just growing bigger and bigger every day.(Even thought it almost died when I left it without water for a whole weekend)




6.) A dostala jsem kytici chrysantémek! (bohužel ty růžové už uvadly)

And I got a boquet of little chrysantemum flowers! (sadly the pink ones has already faded)


7.) A dostala jsem se na jednoobor japonštiny, yahoo! Příští rok ze mě bude zase prvák.

I got accepted to "single" japanese language at university, yahoo! I am going to be a freshman next year again.

8.) Konečně jsem si poslechla dvě nová alba od Three Days Grace. A zjistila jsem, že se mi pořád jejich hudba hrozně líbí.

Finally I listened to two "new" albums by Three Days Grace. And I found out that I still love their music.

9.) Dostala jsem dopis od mojí nejmilejší kamarádky Mollyse...s tou nejrozkošnější pletenou lamičkou (nevyfotila jsem jí, protože je moc plachá). Podívejte se na to nádherné písmo...Mollys je prostě skvělá.

A got a letter from my best beloved friend Molly...with the most cute knitted llama in the world (I didn´t take a photo of her since she is really shy). Just...look at this cute handwritins...Molly is such a sweetheart.

10.) Byli jsme v zoo, autem (přesně tak, celé jsem to odřídila). Bylo nádherně, široko daleko nikdo, dali jsme si nanuka a mangustičky a charzy nám krásně pózovaly.

We went to zoo...by car (yes I drove all the way). It was so nice outside, no people around, we had an ice cream and mangooses and charzas were posing so nicely for us.

11.) Začala jsem pracovat na zbraních pro Tracer. Ještě je an nich hodně práce, ale budou nakonec svítit!

I started working on Tracer guns. There is still a long way to go, but in the end...they will be glowing!


12.) Dokončila jsem komix "Jeden průměrný den pana Tučňáka". Teď nám visí na lednici.

I finished a short comic called "One ordinary day in mr. Penguin´s life". Right now it is hanging at our fridge door.


14.) Konečně je dost teplo an to, abych mohla nosit všechny ty šaty, které jsem si nakoupila po sekáčích.

Finally, it is warm enough for me to wear all those dresses that I bought in Second Hand shops.

15.) A dostala jsem brigádu, yay!
And I god a part-time job, yay!

16.) A po htozně dlouhé době jsem zase něco kreslila. Už jsem úplně zapomněla, jaká to může být zábava^^
And after a looong time I finally draw  (and painted) something. I almost forget how great it is. ^^




17.) Udělala jsem si obří tabulku japonské gramatiky a cítím se teď hrozně chytře.
I made a huge summary of japanese grammar and now I feel really clever.

18.) Začala jsem číst knihu, kterou jsem si chtěla přečíst už hrozně dlouho. Napsal jí óe Kenzaburó a jmenuje se "Soukromá záležitost". Je to sice hrozně depka, ale mám radost z toho, že jsem si našla čas na to, si jí přečíst.

I started reading a book by Óe Kenzaburou called "Personal matter" that I have wanted to read for a long time. Even though the book is depressing I am still happy that I found some time for reading it.

19.) Přečetla jsem pár kanji v openingu anime Parasyte a přišla jsem si chytrá ještě víc!

I managed to read some of the kanji in Parasyte anime opening and I feel even more clever!
 
20.) Jsem moc šťastná, že si na sebe s Petrem děláme víc času...že si najdeme čas na věci, které nám přišly nepodstatné. Že se smějeme naprostým hloupostem, pošťuchujeme se a jsme rádi jenom za to, že se máme. Že je nám spolu tak krásně, jako už dlouho nebylo. Že se v nás něco krásně změnilo.

I am really happy that we have more time for each other with Petr. That we are able to find time for some things that seemed to be unimportant to us. That we laugh at all the silly jokes, that we are teasing each other and that we are simply glad that we have each other. That we feel the best in a a long time. That something changed in us...in the most beautiful way.